Svět vína
Aktuality
Předvánoční degustace
Pozvánka na degustace moravských vín a snoubení vína s čokoládou
Burčákobraní
I. ročník
Pozvánka
14. 9. 2019
Rok vinohradníka
Leden
Práce na vinici začíná za pěkného počasí řezem starých tažňů révy vinné. Na jednom kmínku se nechává jeden nebo dva loňské tažně, které mají 6 – 8 oček.
Únor
Dokončuje se řez, sbírá se a pálí nebo mulčuje révoví. Zajišťují se sazenice na případnou novou výsadbu, či podsazování.
Březen
Po odorání zeminy, která v zimě chránila jednotlivé kmínky révy vinné se jednotlivé letorosty vyvazují k drátěné opoře. Provádí se také kultivace půdy a další drobné činnosti.
Duben
Pokračuje vyvazování do té doby, než zašnou jednotlivá očka pučet, pak by mohlo dojít k jejich poškození. Pokud je vhodné počasí, vinohrady se podsazují – po odumřelé staré hlavě se zasadí nová sazenice.
Květen
Odstraňuje se plevel mezi jednotlivými kmínky. Vinice se poprvé ošetřují šetrným postřikem proti škůdcům. Kultivuje se půda. Očišťují se kmínky od nežádoucích výrostků. Réva kvete. Možná výsadba nových vinohradů.
Červen
Po odkvetení révy nastává vegetační období, réva bujně obrůstá a nastává čas „zelených prací”. Mladé letorosty je nutné zastrkávat do mezidrátí, aby nedošlo větrem k jejich vylámání. Odstraňují se zálistky.
Červenec
Pokračují „zelené práce” vylamováním zálistků, dalším zastrkáváním rostoucích letorostů, užínáním přerostlých letorostů a event. probírkou hroznů pro snížení zatížení keřů a zvýšení kvality ponechaných plodů. Dále se ničí plevel a užívají se postřiky.
Srpen
Po posledním užnutí přerostlých letorostů se mohou na vinici natáhnout sítě proti špačkům. Proti nim se lze brátit také pomocí akustických plašičů či hlídáním vinohradů tzv. hotaři. „Zaražením hory” se vinohrad uzavře až do prvního dne vinobraní.
Září
Vinobraní je nejkrásnějším a nejdůležitějším obdobím na vinohradě, tzv. třešnička na dortu. Harmonogram sklizně se stanovuje podle počasí, ideální dobou sběru je optimální poměr cukrů a kyselin v hroznu. Pokud vinohradník hrozny neprodává, dopraví je z vinice do svého sklepu a tam pokračuje jeho práce vinaře.
Říjen
Vinobraní pokračuje sběrem pozdních odrůd. Pokud jsou hrozny určeny k výrobě ledového vína, zůstávají na vinicích do prvních mrazů a o tyto hrozny se vinohradník stará s neobyčejnou pečlivostí. Za pěkného počasí lze ještě i nyní podsazovat.
Listopad
Sundavají se sítě. Přiorává se zemina k jednotlivým kmínkům révy. Vinohrady spí a připravují se na úrodu dalšího roku. Již nyní lze začít s řezem.
Prosinec
Vinohradník může zajít ke kamarádům vinařům a ochutnat, jak dobré víno se připravuje z jeho hroznů, aby případně zjistil, jaké víno si od nich koupí. Pokračuje se v řezu.
Odrůdy révy vinné zapsané ve státní odrůdové knize ČR
(pořadí podle abecedy, název odrůdy, rok zápisu, země původu)
- Acolon 2011, Německo
- Agni 2001, ČR
- Alibernet 1975, Ukrajina
- André 1980, ČR
- Ariana 2001, ČR
- Aurelius 1983 ČR
- Auxerrois 2004
- Blauburger 2011, Rakousko
- Cabernet Cortis 2013, Německo
- Cabernet Dorsa 2011, Německo
- Cabernet Moravia 2001, ČR
- Cabernet Sauvignon 1980, světová
- Cerason 2008, ČR
- Děvín 1998, Slovensko
- Dornfelder 2004, Německo
- Erilon 2011, ČR
- Florianka 2010, ČR
- Frankovka 1941, světová
- Fratava 2008, ČR
- Hibernal 2004, Německo
- Chardonnay 1987, světová
- Irsai Oliver 1972, Maďarsko
- Jakubské 2011, světová
- Kerner 2001, Německo
- Kofranka 2011, ČR
- Laurot 2004, ČR
- Lena 2001, ČR
- Malverina 2001, ČR
- Medea 2014, ČR
- Merlot 2001, světová
- Mery 2015, ČR
- Modrý Portugal 1941, světová
- Muškát moravský 1987, ČR
- Muškát Ottonel 1952, světová
- Müller Thurgau 1941, světová
- Nativa 2010, ČR
- Neronet 1991, ČR
- Neuburské 1941, světová
- Pálava 1977, ČR
- Rinot 2008, ČR
- Rubinet 2005, ČR
- Rulandské bílé 1941, světová
- Rulandské modré 1941, světová
- Rulandské šedé 1941, světová
- Ryzlink rýnský 1941, světová
- Ryzlink vlašský 1941, světová
- Sauvignon 1952, světová
- Savilon 2010, ČR
- Sevar 2008, ČR
- Svatovavřinecké 1941, světová
- Svojsen 2015, ČR
- Sylvánské zelené 1941, světová
- Tramín červený 1941, světová
- Tristar 2013, ČR
- Veltlínské červené rané 1952, světová
- Veltlínské zelené 1941, světová
- Veritas 2001, ČR
- Vesna 2012, ČR
- Vrboska 2004, ČR
- Zweigeltrebe 1980, Rakousko
Text je citován ze stránek eagri.cz.
Rozdělění vín v České republice
Podle platných předpisů ČR a EU se vína rozdělují dle různých kritérií. Základní je dělení dle vyzrálosti hroznů v době jejich sběru a podle místa původu hroznů. Zralost hroznů se měří ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM), kdy jeden °NM se rovná jednomu kilogramu cukru ve 100 litrech hroznového moštu.
-
(Stolní) víno:
je nejnižší kategorií vín, nesmí být označeno názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem, může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoli zemi EU, jedná se o vína lehčí 7 – 11 % obj. alk., méně extraktivní, vhodná k běžnému stolování. -
(Moravské nebo České) zemské víno:
víno je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů, jejichž cukernatost je min. 14 °NM, může být označeno názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem a ročníkem. -
Jakostní víno (odrůdové nebo známkové):
víno je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů, jejichž cukernatost je min. 15 °NM, přičemž výroba musí proběhnout v té vinařské oblasti, kde byly hrozny sklizeny.- odrůdové: je víno vyrobené z vinných hroznů nebo z hroznového moštu nejvýše tří odrůd uvedených se Státní odrůdové knize nebo odrůd povolených v EU,
- známkové: je takové víno, které vznikne smísením vinných hroznů, hroznového moštu nebo vín podle stálé receptury.
-
Jakostní víno (odrůdové nebo známkové) s přívlastkem:
Hrozny na jeho výrobu musí splňovat všechny požadavky na výrobu jakostního vína a navíc musí pocházet z jedné vinařské podoblasti (Litoměřická, Mělnická, Mikulovská, Znojemská, Slovácká nebo Velkopavlovická). Mošt se nesmí žádným způsobem doslazovat.- kabinetní víno: je víno vyrobené z hroznů, které dosáhly minimální cukernatosti 19 °NM, většinou lehčí, suché
- pozdní sběr: je víno vyrobené z hroznů, které dosáhly minimální cukernatosti 21 °NM, kvalitní suché nebo polosuché;
- výběr z hroznů: je víno vyrobené z hroznů, které dosáhly minimální cukernatosti 24 °NM, plné extraktivní víno, které může mít vyšší obsah alkoholu i vyšší obsah cukru;
- výběr z bobulí: je víno vyrobené z hroznů, které dosáhly cukernatosti alespoň 27 °NM, plné extraktivní polosladké nebo sladké víno, které může mít vyšší obsah alkoholu i vyšší obsah cukru;
- ledové víno: je velmi vzácné, extraktivní a sladké víno vyrobené vylisováním zmrzlých hroznů sklízených při teplotě -7°C, získaný mošt musí obsahovat nejméně 27 °NM. Vtip je v tom, že zmrzlé krystaly vody v bobulích se nevylisují, pouze koncentrovaný cukerný extrakt. Pracnosti odpovídá i cena vína.
- slámové víno: hrozny pro výrobu tohoto vína se po sklizni ještě nejméně tři měsíce dosouší na policích vystlaných slámou či rákosem, nebo se zavěsí v dobře větraném prostoru. Tím se z bobulí odpaří část vody, a lisováním takto seschlých hroznů získáme koncentrovaný mošt, který musí vykazovat nejméně 27 °NM. Pro výrobu takového vína se používají dobře vyzrálé, nepoškozené hrozny, většinou z bílých odrůd. Vyšší náročnost na práci se pak většinou výrazně odráží v ceně vína.
- výběr z cibéb: je víno vyrobené z hroznů, které zrály na vinici velmi dlouhou dobu, po kterou se změnily na hrozinky, tzv. cibéby a dosáhly cukernatosti alespoň 32 °NM. Víno, které vznikne z moštu je velmi extraktivní, sladké, vzácné a proto i velmi drahé.
Text je citován z: Krajem vína 2015, Národní vinařské centrum, o.p.s.
Víno Originální Certifikace (VOC)
Víno s označením VOC nebo také V.O.C. musí splňovat následující podmínky:
- je vyrobené výhradně z odrůd, které jsou pro danou oblast nejtypičtější,
- pouze z hroznů z pečlivě vybraných a schválených vinic,
- s deklarovaným původem hroznů,
- z hroznů s typickou vůní a chutí.
Tyto podmínky si vybírají sami vinaři tak, aby se ve vínech odrážel terroir s veškerými specifickými přírodními podmínkami i unikátním složením půdy, které se pak ve spojení s dovedností jednotlivých vinařů odrazí na kvalitě vína je jeho nezaměnitelnou typickou vůní a chutí daného regionu.
Toto označení se poprvé objevilo v ČR v roce 2009, kdy vinařská podoblast znojemská zavedla jako vůbec první apelační systém v ČR. Obdobou označení je např. ve Francii AOC, Itálii DOC, Rakousku DAC.
VOC ZNOJMO
První apelační systém založili v roce 2009 Jiří Hort a Jaroslav Chaloupecký. Vína VOC Znojmo se vyrábí z odrůd: Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Vinař musí splnit mimo jiné tyto podmínky: výnos nesmí překročit 2,5 kg hroznů na hlavu (keř), vinař nesmí použít sud typu barrique, víno nesmí mít vysoký zbytkový cukr, překročit alkohol 13,9% a nesmí dlouho ležet na kvasničných kalech. Vína VOC Znojmo vstupují na trh 8. května.
VOC MIKULOV
První apelační systém založili v roce 2011 občanské sdružení VOC MIKULOV založené Petrem Marcinčákem, Hynkem Holánkem a Vojtěchem Huserkem. Vína VOC Mikulov se vyrábí z odrůd: Pálava, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré. Vinař musí splnit mimo jiné tyto podmínky: vinice musí být obdělávány způsobem šetrným k přírodě, je povolen pouze ruční sběr hroznů, mezi další podmínky při výrobě patří i použití kvalitní zátky a ceny. Na trh vína vstupují v září.
VOC PÁLAVA
Apelační systém vznikl v roce 2012 a u jeho zrodu stály společnosti Vinselekt Michlovský, Vinařství Mikrosvín Mikulov a Tanzberg Mikulov. Zahrnuje jedinou odrůdu: Ryzlink vlašský, která smí pocházet pouze z nejlepších poloh z okolí Perné, Horních a Dolních Věstonic, Pavlova, Klentnice, Mikulova a Bavor. Vinař musí splnit mimo jiné tyto podmínky: ve vinohradu není povolena závlaha, sběr hroznů pouze ručně, lahve mohou být uzavírány pouze celokorkovým špuntem.
VOC MODRÉ HORY
Apelační systém vznikl v roce 2011 a založení inicioval Jan Stávek a dalšími vinaři, např. Rodinné vinařství Jedlička a Novák z Bořetic, Vinařství Sedláček z Vrbice, Vinařství Lacina z Velkých Pavlovic, Patria Kobylí atd. Vína VOC Modré Hory se vyrábí pouze z modrých odrůd: Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal.
VOC BLATNICE
V roce 2013 založil Cech blatnických vinařů apelaci VOC Blatnice. Zahrnuje odrůdy: Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay. Vinař musí splnit mimo jiné tyto podmínky: musí být členem Cechu blatnických vinařů, svoji provozovnu musí mít registrovanou právě v Blatnici pod Svatým Antonínkem, ruční sběr hroznů, nesmí se vína doslazovat a používat sudů barrique, vína se nesmí prodávat dříve, než 5 měsíců od sklizně, kvalitní korek nebo šroubový uzávěr.
Text je citován z: Krajem vína 2015, Národní vinařské centrum, o.p.s.
Trocha poezie
„Žel, trochu krátký je ten život zdejší
a na dně mnoha věcí hořkne lež.
Však víno ti tvou mysl ukonejší, když opustí tě ze všech nejmilejší.
A tu je sklenka! Plná je, tak spěš!
Vždyť v ničem jiném se ti nepodaří
utopit stesk a vejít do ticha.
Když roky střídají se v kalendáři,
za rokem čeká neveselé stáří,
víno ti v krvi vášně rozdmýchá.
Moravo líbezná, nad sklenkou ruce spínám
modle se za tebe a za tvůj lid.
Paprsek slunce roztavil v tvé zemi
kamení vzácné a to rodí tu
buclaté hrozny mezi haluzemi
jež třpytí se jak vzácné diadémy
nad čelem kraje v modrém blankytu.”
Romance o víně Jaroslava Seiferta byla vydána v roce 1948 poprvé jako bibliofilie a ještě jednou v roce 1986 k nedožitým básníkovým pětaosmdesátinám, v obou případech s reprodukcemi litografií ak. mal. Antonína Strnadela.
Výňatek z básně J. Seiferta: Romance o víně, text je citován ze stránek: databazeknih.cz